PepikHipik

joined 2 months ago
MODERATOR OF
2
AI horizonty (podcast.oscloud.cz)
 

Season 30 | AI horizonty

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

AI horizonty - cyklus debat o umělé inteligenci

AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon a Nadace Rosy Luxemburgové. Debaty se odehrávají v Kampusu Hybernská.

 

Season 42 | Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínáme (v originále The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers) je kniha Daniela L. Schactera. Předkládá v ní sedm problematických faktorů paměti: zapomínání, roztržitost, paměťový blok, záměnu, sugestibilitu, zkreslování a přetrvávání.

Seasons:

Daniel Lawrence Schacter (narozen 17. června 1952) je americký psycholog. Je profesorem psychologie na Harvardově univerzitě. Jeho výzkum se zaměřuje na psychologické a biologické aspekty lidské paměti a amnézie, se zvláštním důrazem na rozlišení mezi vědomými a nevědomými formami paměti a v poslední době na mozkové mechanismy paměti a zkreslení mozku a na paměť a simulaci budoucnosti.

Schacter získal bakalářský titul na University of North Carolina at Chapel Hill v roce 1974, magisterský a doktorský titul na University of Toronto v roce 1977 a 1981. Jeho doktorskou práci vedl Endel Tulving. V roce 1978 působil jako hostující výzkumný pracovník na katedře experimentální psychologie Oxfordské univerzity. Zabýval se také vlivem stárnutí na paměť.

Profesor Schacter ve svém výzkumu využívá jak kognitivní testy, tak zobrazovací techniky mozku, jako je pozitronová emisní tomografie a funkční magnetická rezonance. Schacter napsal tři knihy, vydal sedm svazků a publikoval více než 200 vědeckých článků a kapitol. Mezi jeho knihy patří např: Searching for Memory: The Brain, the Mind, and the Past (1996); Forgotten ideas, neglected pioneers: Richard Semon and the story of memory (2001); 1 The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers (2001).

Kromě svých knih Schacter pravidelně publikuje ve vědeckých časopisech. Mezi témata, kterými se zabýval, patří např: Alzheimerova choroba, neurověda paměti, age-related memory effects, otázky spojené s falešnou pamětí, paměť a simulace. V roce 2012 v rozhovoru pro časopis American Psychologist uvedl, že náš mozek je jako stroj času, přesněji řečeno funguje jako simulátor virtuální reality.

1
Zaujalo nás (podcast.oscloud.cz)
1
Kolumbové vesmíru (podcast.oscloud.cz)
submitted 1 month ago* (last edited 1 month ago) by [email protected] to c/[email protected]
 

Season 43 | Kolumbové vesmíru

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázky z knihy Kolumbové vesmíru Karla Pacnera. Poutavá knížka zachycuje poměrně krátkou, ale událostmi bohatou historii kosmonautiky.

Kniha vypráví o průkopnících moderní raketové techniky, o poválečných snahách otevřít bránu vesmíru a o hlavním konstruktéru sovětských kosmických raket. Líčí první let člověka do vesmíru, americký kosmický projekt Apollo, úspěšné přistání kosmonautů na Měsíci a nové úkoly posádek kosmických lodí. V závěru uvádí schémata umělých kosmických těles.

Episodes:

Po absolvování VŠE nastoupil Karel Pacner v roce 1959 do redakce Mladé fronty, kde pracoval až do odchodu do důchodu.

Věnoval se popularizaci vědy, zvláště kosmonautiky – v létě 1969 byl jedním ze dvou Čechů, kteří byli osobně přítomni u vypuštění Apolla 11 k Měsíci na mysu Canaveral. Od roku 1990 se rovněž věnuje moderním dějinám a historii špionáže. Napsal 60 knih literatury faktu, například Hledáme kosmické civilizace, Osudové okamžiky Československa, Osudové okamžiky XX. století, Doteky dějin, Géniové XX. století, Velmistři špionáže, Tajný závod o Měsíc, Českoslovenští vyzvědači a další. Dostal několik cen za popularizaci vědy i za knižní tvorbu. Knižní rozhovor s Karlem Pacnerem Psaní jako posedlost vyšel necelý měsíc před autorovou smrtí v roce 2021.

 

Season 18 | Druhy myslí - K pochopení vědomí

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázka z knihy DRUHY MYSLÍ - K POCHOPENÍ VĚDOMÍ

Autor: DENNETT DANIEL C.

Kniha Druhy myslí zkoumá neobvyklé možnosti a klade fascinující otázky: může někdo z nás skutečně vědět, co se děje v mysli druhého? Čím se odlišuje lidská mysl od mysli zvířat, zejména těch se schopností složitějších reakcí? Jestliže by tato zvířata zázrakem získala dar řeči, vyvinuly by jejich komunity inteligenci se stejně komplexní schopností rozlišování, jako je ta naše? Byla by schopna rozvinout jedinečnou lidskou danost teoretizovat o světě, ve kterém žijeme? Budou jednou roboti, vybavení senzory na zprostředkování zkušeností a zážitků, stejně jako lidé přemýšlet o myšlení? Autor klade tyto otázky sobě i čtenáři z perspektivy evoluce. Dokazuje, že šlo o sérii malých, ale revolučních kroků, díky kterým se vyvinuly jedinečné danosti lidské mysli.

Co je to mysl a kdo jiný (kromě tázajícího se) ji má? Autor se na tuto otázku snaží odpovědět pomocí propojování výsledků filosofie, umělé inteligence i neurobiologie. Může někdo z nás někdy skutečně vědět, co se děje v mysli někoho jiného? Co odlišuje lidskou mysl od myslí jiných živočichů, zvláště těch, kteří nám jsou z vývojového hlediska blízcí? Kdyby se některým z takových živočichů zázrakem dostalo daru řeči, co bychom se od nich mohli dozvědět? Mohli by vyvinout onu dosud výlučně lidskou schopnost teoretizovat o světě, který obývají? Budou roboti, až se jim jednou dostane senzorických smyslových systémů, které jim dovolí získávat zkušenosti o světě, myslet tak jako my? Dennett k těmto otázkám přistupuje z hlediska evoluce a přirozeného výběru: Začíná od makromolekul DNA a RNA a pak ukazuje, jak se život, krok po kroku, vyvíjel od jednoduché schopnosti reagovat na často se opakující rysy prostředí k mnohem sofistikovanějším způsobům překonávání obtíží a využívání vzorců minulé zkušenosti k předpovídání budoucnosti. Tvrdí, že ke své jedinečné lidské schopnosti formulovat a uskutečňovat své dlouhodobé záměry jsme se dostali řadou překvapivě malých a na první pohled nikoli převratných kroků. Dennett zaujímá k některým z tradičních otázek poněkud překvapivý postoj: Jeho kniha nenabízí žádné jednoduché a uzemňující odpovědi, jistě však nenechá klidným nikoho, kdo si otázky související s povahou mysli někdy sám kladl.

 

Season 26 | Dopisy poslance bavorského zemského sněmu

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Fiktivní korespondence bavorského poslance-sedláka, vychytralého primitiva vyslaného do sněmu klerikály. Autorem je satirik Ludwig Thoma, který "Dopisy" napsal původně pro časopis Simplicissimus.

Ludwig Thoma (21. leden 1867 Oberammergau – 26. srpen 1921 Rottach, Tegernsee) byl bavorský básník, spisovatel, novinář a dramatik, který byl populární v první čtvrtině 20. století pro své satirické práce, psané často v bavorském nářečí (Bairisch).

Jedna z nejvtipnějších knih. Dokonale a s obrovským humorem a nadhledem ilustruje pozadí vládnutí. Vynikající překlad je dílem Jaroslava Homoly.

"Milá Maryšo, ono to vládnuti nebévá pořát pěkny, kolikrát to člověka aji dožírá dyž negdy ani nevi co po ňem doopravdi chcó, protože to vijó jenom ti hlavoni ale dyž vozim ten hnuj tož vim co chcu a žádnimu po tem nic néni a mužó mňe všeci polóbnót v kapcu..."

Episodes:

1
Politická literatura (podcast.oscloud.cz)
submitted 2 months ago* (last edited 1 month ago) by [email protected] to c/[email protected]
 

Season 31 | Politická literatura

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Episodes:

Vítězný únor roku 1948 určil církvi vývojový směr na dalších čtyřicet let. Kniha se věnuje vývoji vztahu státu a církve v Československu v období, kdy totalitní režim usiloval o absolutní likvidaci církevních struktur a církevního života.


Autor Nikolaj Alexandrovič Berďajev se v knize Prameny a smysl ruského komunismu zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu - tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé smýšlení elit. Dále objasňuje pojmy, jako je slavjanofilství, západnictví, nihilismus, narodnictví či anarchismus, a věnuje se charakteru ruské inteligence a ruské literatury.


Dopisy z vězení jednoho z předních disidentů v letech 1968 až 1989. Rudolf Battěk byl za svou kritiku normalizačního režimu poprvé uvězněn už v září 1969. Celkem strávil ve vězení devět let.


Přední znalec problematiky tohoto regionu, orientalista doc. J. Marek se ujal vylíčení pohnutých dějin této hornaté země, která vždy žárlivě střežila svou samostatnost od dob starověku po současnost. Neúspěšné pokusy o britskou a poté sovětskou nadvládu nahradila kontroverzní vláda Talibanu spojená s ukrýváním muslimských teroristů v čele s bin Ládínem. To nakonec vyústilo ve vojenskou kampaň v čele s USA a nastolení prozatímní vlády a všem těmto aspektům je samozřejmě věnována odpovídající pozornost.


Recenze knihy Špion vypovídá II. Vysílala Slovenská redakce RFE/RL 16. 7. 2000.


Eurokomunismus – termín, jímž it. tisk na začátku 70. l. označil souhrn postojů několika západoevrop. kom. stran (především it., fr., špan., angl., řec., také Nizozemí, Finska a Islandu, posléze i některých mimoevrop. zemí, jako Austrálie a Japonska), které se v mezinár. politice shodovaly na distanci od mezinár. politiky SSSR a ve vnitřní politice na hlubší integraci kom. stran do demokr. polit. systémů a na odmítnutí ozbrojené cesty revoluce.


Jakým směrem se vyvíjely válečné konflikty ve dvacátém století?


Politická jednání československé a sovětské delegace v Čierne nad Tisou, archiv Radio Free Europe.


Korejské válce předcházely události, které se na poloostrově odehrály na sklonku druhé světové války. Korea byla od roku 1910 okupována Japonským císařstvím. Po válečné prohře Japonska získala svobodu. V srpnu 1945 byl poloostrov na základě dohody mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem rozdělen na dvě okupační zóny – jižní americkou a severní sovětskou. Jako demarkační linie byla zvolena 38. rovnoběžka.


Soudní proces s Miladou Horákovou a spol. patřil k závažným událostem v dějinách Československa a představoval zlomový bod v historii politických procesů, jehož výsledkem byly čtyři justiční vraždy, na nichž se podílely komunistická strana, bezpečnost, justice i tehdejší hromadné sdělovací prostředky, jejichž úkolem bylo vylíčit obžalované jako zločince nejhoršího zrna.


Ukázka z knihy Pavla Tigrida Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu, kapitola Pětačtyřicátý. Kniha je záznamem fiktivního rozhovoru vypravěče s mladou ženou Lucií, kteří náhodou tráví současně dovolenou na pobřeží Jaderského moře na severu Jugoslávie. Lucie otevřeně vyslovuje svoji nespokojenost se situací ve svém domově – v Československu zasaženém normalizací; váhá, zda se má z dovolené vrátit do šedivé reality všedního života do Prahy nebo zda má emigrovat. Vypravěč (s nímž se autor ztotožňuje) žije v exilu v Paříži a vzhledem k přístupu ke svobodným informacím bez cenzury a také díky svému vyššímu věku má větší přehled o historii. Místo jednoznačné odpovědi, která by pomohla vyřešit její dilema, proto Lucii nabídne, že jí bude každý večer vysvětlovat svůj pohled nejen na dějiny Československa, ale i komunismu v Sovětském svazu a v ostatních státech východního bloku. Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu jsou netradiční formou vyprávěné dějiny Čechů a Slováků od vzniku Československa až po sovětskou invazi v roce 1968.


„De Montaigne je typický Probouzeč duchů, osvoboditel v nejvlastnějším slova smyslu a málokdo z našich předchůdců učinil tolik jako on, aby nás, svoje potomky, naučil chodit po vlastních nohách, a po dvou.“ To jsou slova profesora Václava Černého z roku 1966, která otevírají nový a dosud nejobsáhlejší výbor z Esejů Michela de Montaigneho z 16. století. Esej: Objev Nového světa, autor: Michel de Montaigne.


Významný britský žurnalista a specialista na problematiku Ruska a východní Evropy Edward Lucas ve své knize Klam odhaluje skutečný příběh Chapmanové a jejích kolegyní, „spících agentek“ ve Velké Británii a USA. Vrhá světlo na jejich tajné úkoly a lov špionů, který vedl k jejich dopadení. Líčí dosud neznámé triumfy, ale i debakly západních rozvědek za studené války a poukazuje na pozadí nového světa průmyslové a politické špionáže. Kdysi z Moskvy vycházelo nebezpečí mezinárodního komunismu, kdežto nyní jsou jeho zdrojem silovici – bezohlední „držitelé moci“ v Rusku. Kniha Klam je naprosto nezbytná četba pro všechny, kdo chtějí pochopit hrozbu, kterou tito mocipáni představují pro vnější svět, ale i vlastní lid.


Jedním ze spouštěčů tzv. Velké čistky se stala vražda Stalinova spolupracovníka S. M. Kirova 1. prosince 1934. O tom, kdo si vraždu objednal, existuje řada spekulací, včetně neprokázaných podezření na Stalina. Z obavy, aby atentát nedopadl i na jeho osobu, vydal Stalin dekret o teroristických útocích, který mj. stanovoval maximálně desetidenní projednání bez účasti dalších stran a bez možnosti odvolání a provedení trestu smrti ihned po vyhlášení rozsudku. Došlo k masovému zatýkání, především v řadách stranických funkcionářů, vrcholem Velké čistky se staly tzv. Moskevské procesy, při kterých byli odsouzeni k trestu smrti mimo jiné i bývalí Leninovi a Stalinovi spolupracovníci Lev Kameněv, Grigorij Zinověv a Nikolaj Bucharin. Popraven byl i bolševický vůdce Vladimir Antonov-Ovsejenko, který během říjnové revoluce zahájil výstřelem z křižníku Aurora útok na Zimní palác. Odsouzen k trestu smrti byl také maďarský bolševický politik Béla Kun, který byl jako mnozí jiní obviněn z trockismu. V roce 1937 byl unesen a později popraven bývalý bělogvardějský generál Jevgenij Miller.


Není toho mnoho, co zůstalo po bývalém redaktorovi Svobodné Evropy Karlu Moudrém. Je třeba sáhnout hluboko do archivu. Toto je nahrávka z doby, kdy se Karel pár měsíců před náhlým úmrtím vybičoval k opětovnému psaní a kdy se zaměřil na důležité okamžiky pohnutých evropských dějiny.


Vášnivá obžaloba zbytnělé, zaslepené, maniakální mocichtivosti, již lze bez nesnází aplikovat téměř v každé době, a v dnešní české společnosti a politice obzvláště. Ukázka z knihy nejpřekládanějšího slovenského spisovatele.


Dmitrij Gluchovskij (Дми́трий Алексе́евич Глухо́вский) je ruský spisovatel a žurnalista narozený 12. června 1979. Jeho tvorba je převážně v žánru sci-fi a magickém realismu. Ve věku osmnácti let publikoval v roce 2002 na svých webových stránkách knihu Metro 2033, kterou poskytl ke čtení zdarma. Tato kniha si celosvětově získala přes 3 milióny čtenářů a v roce 2005 byla publikována i knižní formou. Stala se rovněž předlohou úspěšné počítačové hry. V roce 2007 vydal svou druhou knihu Soumrak a roku 2009 byla vydána kniha Metro 2034, ruský bestseller roku, která byla také k dispozici na internetu zdarma. Jako novinář působil Dmitry v EuroNews TV, Deutsche Welle a RT. Také píše články pro Harper’s Bazaar, l’Officiel a Playboy. Gluchovskij žil v Izraeli, Německu a Francii. Hovoří pěti jazyky.


Následující článek sepsal a zveřejnil ruský novinář Arkadij Babčenko již v prosinci roku 2015. Slova v něm obsažená však ani s uplynulými týdny, m2s9ci a rokz neztrácejí na aktuálnosti a sdělení na intenzitě.

 

The bacteria behind chlamydia can colonize the gut, and from that hiding place, they may act as a source of repeated infections, new research using miniature intestines suggests.

Chlamydia is the most common sexually transmitted infection (STI) worldwide. The form of the infection that affects humans is caused by a species of bacteria known as Chlamydia trachomatis.

The disease most often affects the genital region, sometimes causing pain and unusual discharge from the vagina or penis. However, over the years, research in mice and various clinical reports in humans have suggested that C. trachomatis may also be able to infect the human digestive tract. This means that, theoretically, the bacteria could hide in the gut and then cause repeated genital infections, which commonly occur in patients despite treatment with antibiotics.

Yet, until now, scientists haven't been able to test this theory in human cells.

 

Next, they must formulate a research question and design and conduct an experiment in pursuit of an answer.

Then, they must analyse and interpret the results of the experiment, which may raise yet another research question.

Can a process this complex be automated? Last week, Sakana AI Labs announced the creation of an "AI scientist" – an artificial intelligence system they claim can make scientific discoveries in the area of machine learning in a fully automated way.

0
Can LLMs Think Like Us? (www.psychologytoday.com)
 
Key points
  • The hippocampus enables abstract reasoning; LLMs mirror this through pattern-based language prediction.
  • Future AI could emulate human inference by integrating multimodal learning and reinforcement methods.
  • AI's evolution hinges on bridging prediction and reasoning, moving toward deeper, human-like understanding.
 

Auf dem Prüfstand: Tausende Klimaschutzmaßnahmen wurden bisher in verschiedenen Ländern umgesetzt – aber nur 63 dieser Maßnahmen trugen in größerem Umfang zur Reduktion der globalen Treibhausgas-Emissionen bei, wie eine Auswertung ergab. Der Erfolg dieser Klimapolitik beruht meist auf einer Kombination von Einzelmaßnahmen, die an die Situation des jeweiligen Landes angepasst waren. Was bedeutet dies konkret?

Ob Stürme, Starkregen oder immer neue Temperaturrekorde: Der Klimawandel ist längst konkret spürbar – auch bei uns. Umso dringlicher wird die Frage, wie wir die globale Erwärmung noch aufhalten können. Zwar gibt es schon seit einigen Jahrzehnten Bemühungen, den Ausstoß von Treibhausgasen zu verringern und von fossilen Brennstoffen auf erneuerbare Energien umzusteigen. In einigen Ländern haben solche Klimaschutzmaßnahmen auch schon erste positive Wirkungen gezeigt. Sie reichen aber nicht aus, um den globalen Klimawandel zu bremsen oder gar zu stoppen.

Das wirft die Frage auf, welche der bisher in verschiedenen Ländern umgesetzten Klimaschutz-Maßnahmen überhaupt wirksam sind und die CO2-Emissionen effektiv senken.

 

A new study published in Nature Microbiology has pioneered the use of a single-celled parasite, Toxoplasma gondii, to inject therapeutic proteins into brain cells. The brain is very picky about what it lets in, including many drugs, which limits treatment options for neurological conditions.

As a professor of microbiology, I’ve dedicated my career to finding ways to kill dangerous parasites such as Toxoplasma. I’m fascinated by the prospect that we may be able to use their weaponry to instead treat other maladies.

view more: next ›